
Náhradní plnění 2026 je pro řadu firem pořád praktická cesta, jak splnit zákonnou povinnost a zároveň nakoupit něco, co dává smysl. Typicky jde o udržitelné firemní dárky, vybavení pro zaměstnance nebo jiné výrobky a služby od dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením.
Pokud jste to právě vy, kdo u vás ve firmě řeší rozpočet, HR, office nebo dárky pro klienty a zaměstnance, jste tu správně. Letos totiž nejde jen o to „něco objednat“, ale vědět, co si pohlídat a jak vše včas nastavit.
Článek vychází z aktuálních informací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně vysvětlujících příkladů a informací k přechodu na JMHZ.
Obsah článku jsme zkonzultovali s Ing. Janou Pavlasovou, hlavní ekonomkou sociálního podniku FOVY s.r.o., který je dlouhodobým poskytovatelem náhradního plnění. Díky této odborné spolupráci jsme mohli článek připravit tak, aby byl informačně přesný, srozumitelný a doplněný o praktické příklady, které pomohou lépe si téma náhradního plnění představit v praxi.
Náhradní plnění se týká zaměstnavatelů, kteří mají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Ti mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu zaměstnanců v přepočteném stavu. Cílem této povinnosti je podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením a motivovat firmy, aby měly na pracovním trhu reálné místo i pro lidi, kteří to mají při hledání práce složitější.
Přepočtený stav zaměstnanců vyjadřuje počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky. Nezapočítává se tedy jen počet osob, ale také výše jejich úvazku a doba, po kterou v daném období skutečně pracovali. Zaměstnanec na plný úvazek po celý rok se počítá jako 1, zaměstnanec na poloviční úvazek jako 0,5 a zaměstnanec, který nastoupil až v průběhu roku, jen poměrnou částí.
Jednoduše řečeno: nepočítají se jen „hlavy“, ale skutečný rozsah práce ve firmě. Právě z tohoto přepočteného průměru se pak zjišťuje, jestli firma do povinného podílu spadá a kolik osob se zdravotním postižením má zaměstnávat.
To, že dodavatel splňuje podmínku zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, je možné doložit potvrzením od příslušného Úřadu práce ČR. V potvrzení bývá uvedeno, že se zaměstnavatelem byla uzavřena dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle zákona o zaměstnanosti, že je tato dohoda ke dni vystavení potvrzení účinná a že zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
Zda se opravdu jedná o zaměstnavatele na chráněném trhu práce, lze jednoduše a rychle ověřit i přes aplikaci MPSV Seznam dodavatelů náhradního plnění.
Takové potvrzení se může hodit například jako podklad do výběrového řízení, při interním schvalování dodavatele, při kontrole ze strany nákupu nebo jako doklad pro klienta, který si chce ověřit, že náhradní plnění čerpá od oprávněného subjektu.
Nejde o náhodné procento konkrétní firmy. Hranice více než 50 % osob se zdravotním postižením je zákonná podmínka pro uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Právě proto se tato informace objevuje i na potvrzení od Úřadu práce a může sloužit jako doklad například do výběrového řízení nebo při interním schvalování dodavatele.
Když zaměstnavatel tuto povinnost nesplní přímým zaměstnáváním, nemusí to automaticky znamenat problém. Zákon umožňuje splnit ji i jinak: odběrem výrobků nebo služeb od oprávněných dodavatelů, odvodem do státního rozpočtu nebo kombinací obou cest.
Pro mnoho firem je přitom přirozeně lákavější získat za tyto peníze něco konkrétního a užitečného než jen přispět do státního rozpočtu. Právě proto bývá náhradní plnění zajímavou cestou: firma neřeší jen splnění zákonné povinnosti, ale může zároveň smysluplně investovat do výrobků, které potěší zaměstnance, klienty nebo obchodní partnery.
V praxi to může vypadat jednoduše: místo samotného odvodu do státního rozpočtu firma pořídí od sociálního podniku nebo jiného oprávněného dodavatele něco, co skutečně využije. Třeba onboardingové balíčky, zápisníky, organizéry, obaly nebo jiné praktické firemní dárky s přesahem, které nabízíme i my ve FOREWEAR.
Praktický příklad z praxe podle Kalkulačky náhradního plnění OZP: Představte si firmu s 30 zaměstnanci v přepočteném stavu, která nezaměstnává žádnou osobu se zdravotním postižením. Její povinný podíl činí 4 %, tedy 1,20 osoby. Pokud by vše řešila jen odvodem do státního rozpočtu, při koeficientu 3,5 (tedy nejvyšší sazbě pro firmy, které zaměstnávají méně než 1 % osob se zdravotním postižením) by odvedla 202 319 Kč. Pokud by naopak chtěla celý deficit pokrýt jen náhradním plněním, musela by odebrat výrobky nebo služby v objemu 404 637 Kč bez DPH.
Kalkulačka pracuje s průměrnou mzdou 48 171 Kč (1.–3. čtvrtletí 2025), náhradní plnění přepočítává na osoby jako objem plnění ÷ (průměrná mzda × 7) a odvod zaokrouhluje nahoru na celé koruny.
Pokud se ale firma rozhodne využít například 90 000 Kč na náhradní plnění, pokryje tím 0,26 osoby z povinného podílu. Ještě tedy potřebuje pokrýt 0,94 osoby a zbývající odvod do státního rozpočtu pak vychází na 158 483 Kč. Jinými slovy: místo aby celých 202 tisíc korun odešlo jen do státního rozpočtu, může firma část této částky proměnit v konkrétní výrobky nebo služby a zbytek doplatit odvodem.
Celkově tak firma vydá více peněz než při samotném odvodu, ale rozdíl je v tom, že za část rozpočtu nezíská jen „čistý odvod“, ale i konkrétní výrobky, které ve firmě opravdu využije. Právě proto bývá náhradní plnění pro mnoho firem zajímavější: část povinnosti vyřeší administrativně a za část peněz získá něco užitečného a smysluplného pro zaměstnance, klienty nebo obchodní partnery.
Poznámka: Výpočet se vztahuje k plnění povinnosti za rok 2025. Pro plnění povinnosti za rok 2026 je tento příklad orientační, protože průměrná mzda bude známa až v prosinci 2026.

U náhradního plnění 2026 nečekejte další velkou vlnu změn podobnou roku 2025. Hlavní systémové novinky se propsaly už do roku 2025 (píšeme o nich podrobně v článku Náhradní plnění 2025) a rok 2026 je v tomto směru spíš rokem pokračování a praktického fungování nastavených pravidel.
Přesto je dobré si letos pohlídat několik věcí, které mají dopad do praxe: novou průměrnou mzdu pro výpočty, vyšší minimální mzdu, administrativní režim pro ohlášení povinného podílu za rok 2026 a také omezení náhradního plnění mezi tzv. spojenými osobami.
Za opravdu důležitou informaci pro rok 2026 se dá považovat hlavně to, že MPSV už výslovně popisuje přechod k systému JMHZ – Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Pro firmy je ale podstatné, že plnění povinného podílu za rok 2026 se ještě bude ohlašovat klasicky přes formulář, který má být dostupný v průběhu prosince 2026, a termín pro ohlášení zůstává do 15. 2. 2027. MPSV zároveň uvádí, že za rok 2027 už se samostatné ohlášení přes dosavadní formulář podávat nebude a potřebné údaje se budou řešit v rámci JMHZ.
Pro výpočty v roce 2026 se pracuje s průměrnou mzdou v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025. Ta je nově vyšší, a proto se mění i některé navázané limity. Prakticky to znamená, že se firmám i dodavatelům může změnit orientace v tom, jak velké objemy náhradního plnění lze v daném roce uplatnit nebo poskytnout.
Zákon říká, že zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, osoby samostatně výdělečně činné se zdravotním postižením a integrační sociální podniky mohou pro účely náhradního plnění poskytnout výrobky a služby jen do výše 14násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Jinými slovy: když se zvýší průměrná mzda, zvýší se i tento zákonný limit.
Pro dodavatele to může být důležité při plánování kapacit a pro odběratele zase při ověřování, zda je jejich dodavatel schopen plnění ještě poskytnout v rámci zákonného limitu. V praxi je proto uklidňující, když si dodavatel průběžně hlídá svůj limit i stav jeho čerpání v evidenci MPSV, aby se odběrateli nestalo, že na konci roku už jeho fakturu nebude možné v rámci náhradního plnění uznat.
Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvýšila na 22 400 Kč měsíčně, hodinová sazba pak na 134,40 Kč při standardní čtyřicetihodinové pracovní době. To samo o sobě nemění pravidla náhradního plnění, ale v praxi to zvyšuje mzdové náklady a může se to promítnout do cenotvorby, rozpočtů i plánování výroby u dodavatelů. Pro firmy je tedy dobré počítat s tím, že i když se legislativní princip náhradního plnění nezměnil, ekonomické podmínky se posunuly.

Další důležitá věc, kterou je dobré si v roce 2026 ohlídat, je omezení náhradního plnění mezi spojenými osobami ve smyslu zákona o daních z příjmů. Prakticky to znamená, že pokud je dodavatel s odběratelem v takovém vztahu, nelze od něj náhradní plnění započítat, pokud nejde o zákonem stanovenou výjimku. Pro firmy je to důležité hlavně proto, že na první pohled nemusí být vždy zřejmé, že se jedná právě o vztah spojených osob.
Za spojené osoby se považují například:
Pro běžnou praxi to znamená jediné: nestačí říct „je to známá firma“ nebo „už spolu obchodujeme dlouho“. Důležité je, zda mezi odběratelem a dodavatelem není vztah, který zákon považuje za spojené osoby.
Výjimka se vztahuje na integrační sociální podniky (ISP). Ty mohou poskytovat náhradní plnění i v případech, kdy jsou s odběratelem spojené. Omezení spojených osob se na ně nevztahuje. To je důležité hlavně pro firmy, které spolupracují se sociálními podniky dlouhodobě a potřebují vědět, kdy je vztah ještě v pořádku a kdy už by mohl být problém.
Představte si situaci, kdy by mezi sebou obchodovaly dvě propojené organizace, například dodavatel a jeho stoprocentní vlastník. Pokud by šlo o vztah spojených osob ve smyslu zákona o daních z příjmů, takové náhradní plnění by nebylo možné započítat. Právě proto je dobré tyto vazby předem prověřit a nespoléhat jen na to, že „jsme zvyklí spolu obchodovat“. V praxi se to může týkat firem ze stejné skupiny, subjektů se společným vedením nebo organizací s majetkovým propojením.
V době aktualizace článku se stále čeká na novou metodiku ministerstva, která by mohla některé praktické otázky ještě víc zpřesnit. Základní pravidla ale už dnes vycházejí z platného znění zákona a z informací, které MPSV zveřejňuje na svém webu. Jakmile ministerstvo metodiku vydá, pokusíme se článek znovu zkontrolovat a případně doplnit.

Pokud už jste četli náš podrobný a praktický článek Náhradní plnění 2025, můžete ho brát jako dobrý základ k větším změnám, které se do praxe propsaly loni. Týká se to hlavně odstupňovaných odvodů, stropů, zapojení integračních sociálních podniků nebo širších změn v nastavení systému. V článku pro rok 2026 už toto všechno neopakujeme do detailů.
U náhradního plnění nestačí jen objednat výrobky a mít hotovo. To není novinka roku 2026, ale dlouhodobě důležitá praktická věc, na kterou se snadno zapomíná. Důležité je, aby šlo o plnění od oprávněného dodavatele a aby bylo správně zapsáno do evidence náhradního plnění. Zákon říká, že za náhradní plnění lze uznat jen takové dodávky, u kterých jsou údaje o poskytnutém plnění vloženy do evidence nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení. Plnění povinného podílu je pak třeba ohlásit do 15. 2. následujícího roku. Právě proto dává smysl spolupracovat s někým, kdo má procesy dobře nastavené.
Druhá praktická věc, která také neplatí jen letos, je neodkládat vše na konec roku. U kvalitních dodavatelů bývá kapacita omezená a zvlášť u výrobků na míru, potisků, visaček nebo dárkových sad je lepší řešit vše s předstihem. Nejen kvůli výrobě, ale i kvůli administrativě kolem evidence a potvrzení. Právě tady firmy často zjistí, že času už nezbývá tolik, jak si původně myslely.
Typická situace z praxe: firma objedná výrobky až v prosinci s tím, že „to ještě stihne“. Jenže u zakázek na míru už se pak neřeší jen samotná výroba, ale i grafika, schválení, branding, objednání materiálu, samotná výroba, evidence a termíny. Právě proto se vyplatí začít dřív.
Firmy často hledají náhradní plnění ve chvíli, kdy potřebují „hlavně něco odebrat“. Jenže škoda by byla skončit u věcí, které nikdo nechce. Mnohem lepší je využít to tak, aby nákup výrobků dával smysl i uvnitř firmy. Typický příklad: místo náhodných předmětů objednáte kancelářské sady, výrobky do welcome balíčků pro nové zaměstnance, praktické firemní dárky pro klienty, zápisníky do kanceláře nebo organizéry, které opravdu někdo používá. Náhradní plnění se tak nestane jen povinností, ale rozumně využitým rozpočtem.
Stejně důležitý je i výběr dodavatele. Dnes je přesnější mluvit o zaměstnavateli na chráněném trhu práce. MPSV má k dispozici jak evidenci náhradního plnění, tak informace k povinnému podílu a k JMHZ, takže si firma může ověřit, s kým spolupracuje a jaké povinnosti ji čekají. To je praktické hlavně ve chvíli, kdy chcete mít jistotu, že vše proběhne správně i formálně.

Ve FOREWEAR propojujeme náhradní plnění s výrobky, které mají praktické využití a zároveň sociální i environmentální přesah. Jinými slovy: nejde jen o to „splnit povinnost“, ale můžete u nás vybrat něco, co bude vaše firma opravdu ráda používat nebo předávat dál. Udržitelný a odpovědný firemní dárek, který takto vznikne ve spolupráci se sociálním podnikem, bude lepší investicí než rychlý nákup něčeho, co skončí v šuplíku.
Firmy u nás často volí výrobky, které mají praktické využití, dají se dobře sladit s brandem a jsou dobrou volbou pro jejich zaměstnance, klienty a partnery.
Mezi oblíbené firemní dárky patří:

Společnost JRD si u nás v létě 2025 objednala 500 dárkových tašek a 500 tašek na víno s cílem sladit výrobky s hodnotami JRD. Takový objem dobře ukazuje, jak může náhradní plnění fungovat v praxi i u větší firmy: místo toho, aby rozpočet odešel jen formou odvodu do státního rozpočtu, proměnil se v konkrétní výrobky, které firma skutečně využila.
Jak spolupráci shrnula Adéla Freitagová, marketingová koordinátorka JRD Group a.s., „výsledek je naprosto boží“ a tašky podle ní skvěle vypadají, jsou pevné a dají se používat opakovaně.
Společnost UNIQA si na začátku roku 2025 vybrala v rámci welcome balíčků pro nové zaměstnance našich 300 pouzder na notebooky a 300 visaček na zavazadla z recyklovaných textilií. Místo formální povinnosti tak vznikly výrobky, které mají ve firmě reálné využití a zároveň nesou sociální i environmentální přesah.
Kristýna Spoustová (Maršovská), Employer Branding Specialist, UNIQA Management Services, s.r.o., spolupráci popsala slovy, že FOREWEAR v sobě spojuje „skvělou myšlenku, pomoc, šetrnost k přírodě a precizní provedení“ a že výsledkem jsou výrobky, které dělají radost a zároveň pomáhají.
Pro Městskou knihovnu v Praze jsme vyrobili 300 skládacích podsedáků, které mohou čtenáře vytáhnout s knihou ven, do zahrady, parku nebo na open-air akce. I to je hezký příklad toho, jak lze náhradní plnění využít na výrobky, které mají jasné a praktické využití.
Dle slov Lenky Hanzlíkové, tiskové mluvčí Městské knihovny v Praze, podsedák byl pro knihovnu „láska na první pohled“ a od začátku bylo jasné, že najde široké využití při čtení venku i na akcích, kterých se knihovna účastní.
Ozvěte se nám. Pomůžeme vám najít řešení, které nebude jen administrativním splněním povinnosti, ale promění část vašeho rozpočtu v praktické výrobky s opravdovým využitím a přesahem.
Společné navrhování obrandované sady výrobků vás s námi bude bavit. Společně projdeme, co dává smysl právě ve vaší firmě, a navrhneme vám výrobky i postup, který bude praktický, smysluplný a administrativně dobře uchopitelný. Více o spolupráci s námi zjistíte zde. Pro inspiraci se podívejte do našeho Přehledu zakázek, kde objevíte více než 100 ukázek nejrůznějších designů pro firemní klienty. Anebo si rovnou napište o náš elektronický katalog výrobků FOREWEAR.
Za FOREWEAR se těší,
Markét

O autorce
Už víc než 11 let tvořím s týmem sociálního podniku v Chotěboři originální a udržitelné dárky pro firmy, které dávají druhou šanci lidem i materiálům. Naše výrobky jsou nápadité, praktické, recyklované a s nezapomenutelným brandingem – a už si je vybralo přes 100 firem. Více o mně a mé cestě k udržitelnému podnikání najdete zde. A pokud vás zaujala naše práce, podívejte se do Portfolia firemních designů nebo se mi ozvěte, ráda s vámi vymyslím spolupráci na míru!
